Kalouskovy čachry s rozpočtovým určením daní

Ministerstvo financí poslalo do připomínkového řízení časovanou bombu, nazvanou novela zákona o rozpočtovém určení daní. Může jít o časovanou bombu nebo také o pokus návratu do středověku, kdy se velká města obháněla zdí proti návštěvám odjinud, které by ve městě snad chtěly zadky šoupat hospodské židle, šlapat městské chodníky, poslouchat zadarmo městského trubadúra, přilísat se do přízně nějaké městské rodiny, či vyžírat práci městským obyvatelům.

Ministr Kalousek má spadeno na 4 velká města, z jejichž koláče chce rozdávat mnoha malým. Doufá, že tímto skutkem si proti sobě postaví jen 4 primátory a pár desítek starostů městských čtvrtí, kdežto pár stovek takto obdarovaných starostů získá na svoji stranu.

Komu tento krok má posloužit? Komu asi, když ministr Kalousek kope za stranu TOP09 plus starostové a nezávislí. Tyto změny v rozpočtovém určení daní ve prospěch menších měst a obcí totiž požadovali právě partneři TOP 09 z hnutí Starostové a nezávislí. Tak to jsou ti starostové, kteří za svoji podporu straně nyní budou sklízet ovoce a bude jim dovoleno být více vděčni straně TOP09 a ministru Kalouskovi. Jak dobře se buduje takové zalíbení se z cizího … Hmmmm, dobře, velmi dobře.

Tento manévr je skryt za líbivou klauzuli o tom, že každý občan má právo na zajištění srovnatelné úrovně veřejných služeb ze strany obcí, a zdůvodněn tvrzením, které na příklad ministr zdravotnictví ve svém tvrzení o přístupu všech občanů ke kvalitní a odpovídající zdravotní péči, by raději nepoužil, že totiž současný systém jejich financování všem obcím neumožňuje poskytovat se stejným rozsahem i kvalitou.

Zdá se, že absolutní rovnosti není možné dosáhnout. Proč tedy pan ministr Kalousek maže med kolem hub, dokonce až přes oči občanům? A že si zasedl zrovna na takzvaná velká města Prahu, Brno, Ostravu a Plzeň? Kdopak tam vyhrál volby? TOP09 a starostové to nebyli. Nu, ani příště nebudou. Primátoři všech čtyř měst se takovému znevýhodnění jejich měst brání. A občané se rádi přidají.

Sotva totiž by je napadlo opustit své město a táhnout za prací do nově zvýhodněných obcí. To spíše opačným směrem lidé proudí za prací, kulturou, zábavou, vzděláním i sportem.

Finanční toky podle návrhu ministra Kalouska takto změní směr i cíl. Největší nárůst výnosu ze sdílených daní na obyvatele by se měl týkat obcí od dvou do deseti tisíc obyvatel. Celkem 6241 obcí by mělo dostat v novém systému navíc 13,5 miliardy korun.

Každá koruna do rozpočtu dobrá, přejme jim je a neptejme se, kolik obec do státního rozpočtu odvede. Neptejme se, jak vysoká je průměrná mzda a kolik jich v obci je. Buďme velkorysí a nevyzvídejme, kolik tamních obyvatel chytře živnostničí tak, aby ve výpočtu nula z nuly pošla, zatímco živnost se rozrůstá a žije z ní pohodlně a krizí neohroženě celá rodina. Neptejme se, kolik obyvatel v obci bydlí ve svém rodinném domku, rekreuje se na svém pozemku u svého bazénu a čerpá vodu z přírodních zdrojů.

Tamní obyvatelé se také neptají obyvatel velkých měst, kolik je stojí činže, obecní voda, dálkové vytápění, návštěva městského koupaliště. Ostatně asi mají vyšší mzdy, ze kterých tohle hravě zaplatí. A že takto odvádějí i vyšší daně na hlavu? Na to se přece obyvatelé těch obcí, co si mají polepšit, neptají. Hlavní je, že rozpočet 4 velkých měst klesne o potřebné 4,9 miliardy, stane se tak v roce 2013. Hlavní to je právě proto, že bez tohoto poklesu by jinde nenastal nárůst. Žijeme přece všichni ve stejném systému spojených nádob.

Podle zástupců Prahy, Brna, Ostravy a Plzně by navržené změny v rozpočtovém určení daní ohrozily fungování základních služeb, které města poskytují. Praha by podle návrhu přišla ročně o 2,2 miliardy korun, Jihomoravská metropole Brno by měla přijít o 920 milionů korun, Ostrava o 912 milionů korun a Plzeň o 906 milionů.

Jak to vlastně je s výnosem daní? Obce a kraje nyní mají podíl na výnosech z daně z přidané hodnoty a daně z příjmů. Kraje podle současného zákona dostávají 8,92 procenta a obce 21,4 procenta z celostátního hrubého výnosu těchto sdílených daní. Daň z nemovitosti je stoprocentním příjmem obce. Starostové některých obcí využily zbraně, které nedávno dostali od vlády, a zvedli daň z nemovitosti dvakrát, ba i čtyřikrát, ostatně mají možnost v souladu se zákonem až na pětinásobek.

Jako zbraň tuto možnost použili tehdy, kdy takzvaným svým obyvatelům toto zvýšení kompenzujíc příklad odpouštěním poplatků za komunální odpad, kdežto k rekreantům, kteří v lokalitě vlastní nemovitost, takto velkorysí nebyli a umožnili jim užít si novinky v zákoně o dani z nemovitosti. Rekreanti samozřejmě platí státu poplatky za komunální odpad jak v místě trvalého bydliště, tak v místě rekreační nemovitosti na sebe zapsané v katastru nemovitostí.

Výnosy některých daní se podle zákona rozdělují mezi stát, kraje a obce. Těmi jsou daň z přidané hodnoty, daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou podle zvláštní sazby, daň z příjmů fyzických osob samostatně výdělečně činných a daň z příjmů právnických osob.

Nyní se ministr Kalousek rozhodl vstoupit do zaběhaného mechanismu novelou zákona o rozpočtovém určení daní, která se tak nevlídně dotkne 4 největších měst v zemi. Mají tím snad být starostové těchto měst nastartováni k ostražitosti vůči takzvaným přespolním a odkoukat něco od starostů, kteří ty přespolní už dokázali trošku více pumpnout na dani oproti těm domácím?

Proč by měli? Nu, zeptejme se, proč by mohli.

Na příklad v Ostravě z finančního rozpočtu na dopravu plnou čtvrtinu čerpají mimoostravští občané, kteří cestují do Ostravy za prací, vzděláním, nákupy, kulturou, na návštěvu, pro zdraví a vůbec z všemožných důvodů.

Z finančního rozpočtu na kulturu a volnočasové aktivity je dokonce podíl mimoostravských zájemců více než třetinový. Mezi ostravské kulturní klenoty se nejen v srdcích Ostravanů, ale i mnoha dalších Moravanů a Čechů zapsaly Maruška Rottrová, Hanka Zagorová, Věrka Špinarová, které se nikdy k Ostravě nepřestaly hrdě hlásit, a další velmi oblíbení, zase pro změnu herci, o kterých už se ani neví, z kterého regionu přišli do Prahy.

O finanční rozpočet na sport se Ostravané dělí s mimoostravskými podobným dílem. Je to dáno určitě tak atraktivními akcemi s tradicí, jakými jsou Zlatá tretra, tenisový Devis Cup, MS v hokeji, atletice apod.

Tyto akce do Ostravy každoročně přilákají také mnoho zahraničních návštěvníků, ale také lákají mladé zájemce o sportovní kariéru, pro něž v Ostravě fungují sportovní kluby a tělovýchovné jednoty. I budoucí mladí sportovci přicházejí nejen z Ostravy, ale i z mimoostravských lokalit. Někteří pak dokonce odcházejí za moře, na příklad Ivan Lendl, typický Američan, netypický Ostravan.

Co se týká finančního rozpočtu na sociální služby, o ten už se Ostravané s mimoostravskými tak velkoryse nedělí, přenechávají jim jen asi 16%. Přiznejme si ale upřímně, že pokud Ostrava bude i nadále dušena zplodinami průmyslu jak ostravských aglomerací, tak přivátých zpoza česko-polských hranic.

O finanční rozpočet na zdravotnictví se Ostravané dělí daleko velkoryseji. Je to dáno už tím, že Fakultní nemocnice Ostrava je největším státním zdravotnickým zařízením na severní Moravě a zajišťuje zdravotní péči 1,2 milionu lidí. Tuto nemocnici zřídilo Ministerstvo zdravotnictví.

Město zřídilo Městskou nemocnici Ostrava, ale ta je daleko menší. I tak z celkového počtu hospitalizovaných je třetina mimoostravských pacientů. Kromě toho ještě v ostravském Dětském centru Domeček pobývá asi čtvrtina mimoostravských dětí.

Finanční rozpočet na bezpečnost Ostravanům pomáhají utrácet mimoostravští pachatelé trestné činnosti, ale jen z jedné pětiny. K této statistice je Ostravanům těžko se postavit. Je to dobré, že jen 4/5 rozpočtu spolknou domácí pachatelé trestné činnosti? Máme si přát více pachatelů trestné činnosti z domácí provenience nebo z dovozu? Tak či tak i s nimi musí rozpočet města počítat.

Finanční rozpočet na školství odčerpávají Ostravané ani ne z jedné čtvrtiny. Opravdu více než ¾ rozpočtu, určeného na školství odčerpají mimoostravští občané ČR. Jak je to možné? Do Ostravy přijíždí studovat studenti na VŠB-TU a OU a VŠP, ale i na střední školy, jejichž nabídka je zaměřena na dopravu, počítače, průmysl, turismus či stravování.

Dá se počítat s tím, že tito studenti používají i MHD, využívají kulturní a sportovní zařízení ve městě, snad ne příliš zdravotní zařízení, jsou přece mladí a zdraví, ale zajištění bezpečnosti ve městě určitě rádi ocení.

Tak je to tedy s finančními rozpočty takzvaných velkých měst, konkrétně Ostravy. A jak je to s plánovanými Kalouskovým záměrem postihnout novelou o rozpočtovém určení daní právě zmíněná čtyři města? Postihne tím samotná města a jejich obyvatele? Nikoli. Postihne tím mnoho lidí, kteří se v těchto městech chtějí léčit, vzdělávat, nebo jen bavit, případně tam jezdit na nákupy.

Vlastně takto ministr Kalousek buduje opevnění měst proti „nájezdům“ mimoměstských návštěvníků, jako by byli nezvaní. Jenže na příklad v Ostravě jsou zvaní všichni, kdo město navštíví jen tak, a především pro ně jsou zřízena informační centra, samozřejmě z městského rozpočtu.

Možná by skutečně bylo lepší, kdyby ministr Kalousek dohlédl na návrat investic, které se rozprášily v předražených a sporných státních zakázkách ku prospěchu pár vyvolených subjektů, o které se nota bene zajímají i zahraniční vyšetřovatelé, namísto toho, aby rozkotával i ty mechanismy, které zatím ve státě fungují, a dobře fungují, navíc ku prospěchu široké veřejnosti.

Použité údaje ověřeny ze soukromých zdrojů a ze zdrojů:

http://aktualne.centrum.cz/finance/penize/dane/clanek.phtml?id=708510

a

http://www.nasepenize.cz/kalousek-chce-prerozdelit-prijmy-z-dani-ctyri-velka-mesta-prijdou-o-miliardy-9409

Daňové příjmy rozpočtů krajů a obcí dle zákona o rozpočtovém určení daní:

http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/dane-ucetnictvi/mfcr-dan-vynosy-obci-zakon-urceni-dani/1000465/61215/

 Foto perex: novinky.cz