Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak sociální systém císaře pána zachránil moji babičku

21. 12. 2015 1:05:54
Středoevropský sociální systém fungoval před 101 úplně jinak, než bychom si tipli. Přečtěte si příběh z roku 1914 o lidskosti, obětavosti a neokázalém a vřelém darování téměř ztraceného života vídeňskými lékaři moravské holčičce.

Média dnes ochotně zprostředkovávají sdělení mnohých českých politiků a lékařů o tom, že špičková léčba nemůže být přístupná všem českým občanům všech kategorií, a tlumočí jejich názor, že jedině a právě tak je to správné. Přečtěte si příběh o lidskosti, obětavosti a neokázalém a vřelém darování téměř ztraceného života vídeňskými lékaři moravské holčičce, který se stal před 101 lety a několika dny.

Psal se rok 1914 a tehdy šlo o skutečně špičkovou a málo přístupnou léčbu té doby, které se domohlo čtyřleté dítě naprosto bezvýznamných a nemajetných lidí z chudého kraje. Je to příběh skromný a propastně mediálně nezajímavý oproti dnešnímu stylu kolosálního mediálního líčení světu, jak v některé nemocnici, třeba v Praze přijmou malého černouška a odléčí ho za nepředstavitelnou sumu včetně pohostinnosti i pro jeho rodiče. Samozřejmě celá rodina přiletí elegantně letadlem. Transport v mém příběhu obstaraly koňské povozy a vlak.

Moji babičku, tehdy čtyřleté dítě rodičů pocházejících z vesnických poměrů kraje šumperských čarodějnic, konkrétně z malé osady Sudkov, pokousal pes, infikovaný vzteklinou. Pokousání nebylo tak devastující, jako byl jistý ortel smrti pro pokousané děvčátko, pokud se nesežene lék proti vzteklině. Kde ho ale vzít? V Sudkově nebyl, na Moravě nebyl, ani v Praze tenkrát nebyl k mání. Měli ho k dispozici lékaři až v daleké Vídni.

Před sto lety sice svět nepropojovala agresivní média, ale i tak se stalo, že informace se přenesly dostatečně rychle a vídeňská nemocnice včas přijala moravské děvčátko na léčení. Děvčátko samozřejmě neumělo ani slovo německy, tam zase nikdo nemluvil česky, navíc rodiče museli doma pečovat o hospodárku. A tak v té době, kdy žádní klauni neobráželi dětské nemocniční pokoje, neexistovaly elektronické slovníky, ani telefon se nedal použít na lince Vídeň – Sudkov, děvčátko jako sirotek a zároveň malá rarita nejprve bojovalo o život a později se uzdravovalo za zájmu místní veřejnosti.

Vlastně děvčátko ani neleželo na dětském oddělení, tak to tenkrát nechodilo. Jednoduše se léčilo spolu s dospělými. Ti s ním komunikovali, jak se dalo, oblíbili si ho, naučili je velmi slušné základy němčiny, se kterými spokojeně moje babička vydržela po celý svůj život. A samozřejmě moře návštěvníků pozdravilo nejen své známé nemocné, ale i moravské děvčátko, zotavující se z poněkud hrůzostrašné nemoci díky zatím novému, vzácnému a hodně diskutovanému léku. Protože svět si tehdy ještě nepodmanila značka Disney, k pozdravu tenkrát mnozí darovali děvčátku nějaký drobný penízek.

Tak se po týdnech náročného a prý tehdy velmi nepříjemného léčení uzdravená holčička vrátila z daleké velké Vídně domů do Sudkova, do kraje šumperských čarodějnic. Přivezla si mnoho pěkných zážitků a vzpomínek na celý život, znalost němčiny a pytlík drobných mincí, před čtvrt stoletím bychom řekli valut a na hranicích jí je sebrali a dnes by ani žádné penízky pro štěstí nedostala. Takové byly časy před 101 lety, kdy středoevropský sociální systém fungoval úplně jinak, než bychom si tipli dnes.

Autor: Jana Šimonová | pondělí 21.12.2015 1:05 | karma článku: 13.83 | přečteno: 223x

Další články blogera

Další články z rubriky Společnost

Jan Ziegler

Habsburské Rakousko bylo jazykově svobodnější než Československo

V jazykových ohledech tomu v Předlitavsku skutečně bylo. V praxi byla jeho jazyková ustavení liberálnější než následně za první republiky. Monarchie neměla stanovený úřední jazyk, kdežto Československo ano.

25.9.2017 v 19:17 | Karma článku: 18.18 | Přečteno: 778 | Diskuse

Jan Šik

Leningrad: Rusové

Ruské velení se ve druhé světové válce dopustilo při obraně Leningradu spousty katastrofálních a nesmyslných chyb. Dokázalo však být také flexibilní, vynalézavé, rozhodné a nakonec úspěšné.

25.9.2017 v 19:00 | Karma článku: 11.67 | Přečteno: 519 | Diskuse

Karel Trčálek

Německé volby, Hitler vstal z mrtvých

Silnější pokolení vyžene slabé, poněvadž vůle k životu ve své poslední formě roztrhá všechna směšná pouta takzvané humanity jednotlivců, aby na její místo nastoupila humanita přírody (islámu), která ničí slabost (Západu)

25.9.2017 v 17:22 | Karma článku: 16.57 | Přečteno: 769 | Diskuse

Dalibor Martišek

Poštovní panoptikum města šlapanického

Párkrát jsem už podlehl dojmu, že všechno, co se může stát, si dokážu představit. Proto mám rád šlapanickou poštu. Tam se totiž občas dějí věci nepředstavitelné.

25.9.2017 v 16:00 | Karma článku: 16.61 | Přečteno: 397 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Poslední role J. T.

Vstoupil jsem do dnešního (25/9) rána s těmi největšími obavami. A podvědomě očekával tu nejhorší zprávu. Protože to, co se přihodilo Janu Třískovi na mostě pro Čechy nejkultovnějším, velkou naději nedávalo.

25.9.2017 v 14:50 | Karma článku: 27.22 | Přečteno: 902 | Diskuse
Počet článků 533 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3004

Autorka vystudovala obory kybernetika v dopravě a spojích, automatizované systémy řízení a doplňkové pedagogické studium pro výuku odborných předmětů. V praxi se věnovala práci nejen jako lektor a pedagog na SŠ i VŠ, ale hlavně jako informatik ve středním managementu velkých i malých firem, v projekci systémů pro controlling, plánování a kalkulace.
TOPlist



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.