Romští aktivisté matou romské hlavy. Je to snad jejich taktika?

Romský aktivista Karel Holomek neváhá při každé příležitosti na adresu majority poznamenat, že ačkoliv v ČR podle něj žije 250 000 Romů, jen 13 000 z nich při posledním sčítání lidu uvedlo svoji národnost jako romskou.

Proč to stále dokola sděluje majoritní společnosti? Inu, proto, aby tímto údajem zdůvodnil, proč Romové namísto toho, co by své děti posílali do škol, je posílají páchat drobnou kriminální činnost, kterou pak ochotně přikryjí, kdykoliv se úředníci od policie či ze sociálního odboru přijdou optat na jejich potomky, kde byli a co v danou dobu dělali.

Kdo má tedy hovořit se samotnými Romy a vysvětlit jim, že národnost romskou, pokud se Romy cítí, při sčítání lidu měli a mají do formuláře uvést? Proč romský aktivista nevyvíjí aktivity s cílem vysvětlit Romům, že mají dbát na budoucnost svých dětí, a že tato budoucnost je spjata s tím, jak se budou moci uplatnit ve společnosti? Kriminální činností se uplatní, ale jen v omezené společnosti, tedy v té, která je za to chválí a obdivuje, odměňuje a oslavuje.

Která to asi je? Ta majoritní nikoli, tedy pokud za odměnu a oslavnou báseň nepovažují pár let za mřížemi po závěrečné řeči soudce. Majoritní společnost naopak pachatele kriminální činnosti vždy odmítne, pokud je rovnou neumístí za mříže. Ale majoritní společnost odmítá kriminalitu jak Romů, tak členů ze svých řad.

Jiná možnost, jak se hnát za uplatněním ve společnosti, je honba za vzděláním. Proč nevyužít českého ústavního práva, které všem občanům zajišťuje bezplatné základní vzdělání? Dělají to lidi z majoritní společnosti, dělají to lidé i jiných národnostních menšin. Proč by to nemohli zkusit i Romové? Až romské dítě bude končit základní školní docházku, bude řešit s ostatními spolužáky, kam půjde studovat, nebo se vyučit.

I absolventi speciálních škol se mohou dostat na střední školu a tam získat maturitu, budou-li o to stát a svůj postoj dají najevo patřičnou snahou a pílí. Romský aktivista Holomek ale obvykle jen řeční o tom, že absolventi speciálních škol jsou společností ohodnoceni jako nevhodní k dalšímu vzdělávání. Proč jim říká něco, co není pravda?

Půjde-li občan, příslušník většiny či jakékoliv národnostní menšiny dále studovat, nebo se vyučí, opět dospěje do stádia, kdy bude s ostatními spolužáky řešit problém, kam se vrtne po škole nebo učení. Jestli se vyučí a bude mít v kapse nějaké zajímavé výuční listy a oprávnění, může se dobrat jistých šancí i v zahraničí, tam dokonce za mnohem lepší odměnu za práci, než jakou získá v ČR.

Kde romští aktivisté radí Romům získat vzdělání a s doklady o vzdělání v kapse zkusit profesní štěstí jinde ve světě? Zatím jen slýcháváme rady, kde se nabízejí jak vysoké státní podpory a dotace na bydlení a vzdělávání. Žádné další slovo však o tom, jak se tam za ty dotace bydlí, respektive jaký je tam domovní řád, a jak se tam za ty dotace skládají zkoušky na doložení toho, že přidělené dotace padly na živnou půdu.

Romové, kteří české občany nenávidí a programově jim škodí, kteří nemají vztah k české kultuře, urbanistice, ani přírodě, mají o dalších mnoho přítěží, naopak však pojítek k České republice méně. Ten, kdo chce žít v ČR kvůli vlasti, přátelům, společnosti, kultuře, přírodě, … z různých důvodů, ten oželí možnost lepšího ohodnocení za svou práci, pofňuká si a zůstane v ČR. Ale jestli Romové nemají vztah k ČR a její kultuře, umění, přírodě atp., nemají žádný problém s výučním listem nebo maturitou v kapse odejít kamkoliv v celém širém světě a začít svůj profesní a reprodukční život tam.

Překážkou či komplikací by snad mohlo být, kdyby někdo začal reprodukční život v ČR již ve 14 letech a pak po studiu na vysoké škole … ale to je asi nepravděpodobné. Pravděpodobnější důvod toho, že Romové v ČR zůstávají a neženou se do světa za obživou, zřejmě bude ten, že v ČR jim pšenka kvete, zatímco ve světě již tak nikoliv.

Jinými slovy, sociální program České republiky je pro Romy nejpříznivější, proto zůstávají zde a za odměnu škodí majoritní společnosti. Nejen to – tímto chováním škodí i pověsti Romů všeobecně. Řeči o neházení do jednoho pytle se totiž vedou právě proto, že nabyté zkušenosti člověku vždy velí škatulkovat a pytlovat.

Až bude Rom kdekoliv ve světě žít za peníze, které si vydělá svojí prací a nebude se rozcházet se zákonem, může při sčítání lidu hrdě uvést národnost romskou. O co jde? O statistický údaj, ze kterého on sám má jen takový pocit, s jakým tento údaj vyplní. Neznám lidi jiné národnosti, kteří by svoji národnost zapřeli a v této souvislosti úmyslně uváděli lživý údaj.

Romové i v ČR snad vědí, že také Vietnamci, Poláci, Makedonci, Němci, Rusové, Maďaři, Slováci a lidé jiných národností se u nás posčítali. Žádný mluvčí národností menšiny, jiné než romské, pak nevystoupil s opravou statistického údaje o počtu příslušníků své národnostní menšiny, jen pan Holomek se opakuje a opakuje, bohužel nikoli k Romům.

Ti se od něj stále nedoberou kloudných informací o tom, že i oni se svojí romskou národností jsou občany ČR s ústavou daným právem otevřených dveří základních škol i pro své děti. Aby této cenné výhody mohli využít, nemusejí udělat nic jiného, než své dítě naučit respektovat školní řád, podle něj se chovat a podávat školáčkovi adekvátní studijní výsledky.

Navádění Romů k tomu, aby se styděli za to, že jsou Romy, je odporný čin a zločin, páchaný na nich samotných. Využívání jejich dezorientace v systému, kterému díky slabému vzdělání nerozumí, pro svůj vlastní prospěch z čerpání různých dotací, je zločin, hodný odsouzení majoritou, ale i Romy samotnými.

Vykřikování hesel o tom, že Romové jsou na okraji společnosti kvůli národnosti, je systematické odvádění Romů od meritu věci a programové zneužívání jich samotných i jejich postavení. Správně totiž věta zní: Romové, jste na okraji společnosti kvůli nedostatečnému vzdělání, v návaznosti na ně neschopnosti uplatnit se na trhu práce a v návaznosti na obé přespřílišnou kriminální aktivitu.

Aby Romové podrželi tradici o házení do jednoho pytle, vždy svědomitě jako jeden muž obhajují každého romského pachatele kriminálních činů a ze svého středu ho dobrovolně nevydají ani za nic. Poskytují si navzájem alibi a lžou jako jedna hodně soudržná rodina.

Kde je důkaz tvrzení, že vzdělaný Rom, živící se poctivě prací, není o nic více společností odstrkován než jakýkoliv příslušník majoritní společnosti, nepatřící do žádného politicko-ekonomického klanu? Nebo jinak, kdo je důkazem tohoto tvrzení? Důkaz tohoto tvrzení je v ČR a důkazem jsou samotní vzdělaní Romové, kteří si dokázali své místo najít a dobrat se slušných výdělků za práci, kterou díky svému vzdělání získali, nebo se naučili a dobře ji prodávají. Proč je jich ale v ČR tak proklatě málo? Asi proto, že mezi Romy je málo rodičů, které vedou své děti k úctě ke vzdělání a respektování školního řádu a výukových osnov.

Co o významu vzdělání, soužití se společností a respektování zvyklostí majority pro vlastní úspěch v této společnosti říkají Romům romští aktivisté a co se o tom píše na romském serveru? Nic. Namísto těchto užitečných informací dostávají Romové vrchem spodem informace naprosto zavádějící, které je utvrzují v bezvýchodnosti jejich postavení a hecují je k tomu, aby se za svoje domnělé bezvýchodné postavení majoritní společnosti mstili. Aby se za svůj pohnojený život mstili společnosti, ve které se jiným minoritám daří daleko lépe než právě té romské, dokonce daleko lépe, než mnohým příslušníkům majority.

Co dále dělají romští aktivisté pro Romy, jejich uvědomění si vlastních schopností a možností změnit své postavení a zlepšení jejich informovanosti? Nic. Namísto toho je navádějí k tomu, aby se navzájem podporovali poskytováním alibi a souhrou v kriminální činnosti v ganzích. S příslibem právní pomoci v případě vzniku soudních sporů ochotně vždy přispěchá paní Samková, a jako bonus příslibu úspěchu předem publikuje ona a její pomocníci nesmysly, v nichž vysvětlují nevysvětlitelné, popírají nepopiratelné a markýrují nepřehlédnutelné.

Komu a čemu slouží toto udržování zášti Romů vůči majoritní společnosti a zároveň strachu příslušníků majoritní společnosti z Romů? Určitě ne majoritní společnosti, ani Romům samotným, přirozeně pak už vůbec ne těm Romům, kteří s majoritou dokázali splynout, najít si svoji profesní parketu a seberealizovat se.

Slouží samotným aktivistům, dokonce jim prospívá tak, že jich na české scéně působí stále více a stále pevněji se drží svých koryt, respektive zabrali si výborně placený úřednický post, na němž neodvedli žádnou viditelnou práci. Snad jen tu, kterou lze nazvat vyostření averze a agresivity Romů vůči majoritě a zároveň zvednutí ohromné vlny odporu majority proti kriminálnímu a agresivnímu chování Romů – jen těch, co se tak chovají, nicméně výsledkem jsou různá tažení a pochody městy za provolávání mnohdy extremistických hesel, z nichž žádné nesleduje uklidnění situace, spíše naopak.